Archeologické výzkumy

V souvislosti s adaptací rodného domu J. N. Štěpánka pro potřeby paliativního stacionáře chrudimského hospice bylo nutno realizovat záchranný archeologický výzkum. V první etapě realizované ještě v roce 2016 bylo odbouráno dvorní křídlo domu stavěné v 19. století a odstraněny zbytky podlah. Pro účely úpravy projektu byly vyhloubeny dvě statické sondy (sondy 1 – 2/2016). Na jejich základě bylo rozhodnuto o definitivní podobě založení stavby. 

V souvislosti s odvlhčováním a zateplováním budovy čp. 10/I byl na sklonku září roku 2017 okolo nádvorní zdi vyhlouben výkop pro umístění hydroizolace a ze zdi byla odstraněna omítka do výšky 2 m nad současným povrchem. Rybičkova ulice náležela ve středověku a v novověku do tzv. Bohaté nebo také Klášterské čtvrti, která dostala svůj název po zaniklém dominikánském klášteře vypáleném husity v roce 1421. Klášter se nalézal v místě areálu Policie ČR a okresního soudu na Všehrdově náměstí

V souvislosti s rekonstrukcí budovy chrudimského městského úřadu sídlícího ve spojených čp. 77/I a 78/I na Resselově náměstí byl na počátku října roku 2017 proveden drobný záchranný archeologický výzkum. Není bez zajímavosti, že prvním známým majitelem domu čp. 77/I byl známý chrudimský malíř Matouš Radouš, který jej odkázal Jiřímu Marhounovi roku 1631. Jeho syn Mikuláš Marhoun v domě provozoval apatyku (lékárnu).

V souvislosti s komplexní rekonstrukcí hlavního kanalizačního a vodovodního řádu na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků v Chrudimi byl realizován v roce 2017 menší záchranný archeologický výzkum. Archeologické situace byly zdokumentovány v rýze vodovodní přípojky na rohu Palackého třídy a Škroupovy ulice, kde se podařilo odkrýt základy Svatokřížské či Batíkovské brány do někdejšího Kateřinského předměstí.

V roce 2012 byl proveden záchranný archeologický průzkum ve Slatiňanech pro plánovaný sklad chemikálií. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou TerraVerita.

Při rekonstrukci Muzea loutkářských kultur byla pod podlahou v zadním traktu budovy objevena studna či odpadní jímka o hloubce 9,1 m. Výkop o zhruba obdélném půdorysu byl zahlouben do opukové skály. Stěny byly vyzděny z lomového opukového kamene. V hloubce 1,5 m od povrchu byl registrován ve stěně přepad /?/ ústící do prostoru dvorku a parkánu.

V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí opěrné zdi náhonu v ulici Na Sádkách byl realizován záchranný archeologický výzkum, při němž byly dokumentovány a vyzdviženy dřevěné piloty a konstrukční prvky původního mlýnského náhonu.

V souvislosti s výstavbou areálu firmy Zámečnictví Řivnáč byl na sklonku roku 2011 proveden rozsáhlý archeologický výzkum. Celkem bylo objeveno 46 objektů, které byly následně prozkoumány.

Záchranný archeologický výzkum navázal na předchozí průzkumné práce a archivní rešerši, kterou byla zjištěna 4 naleziště. Letošní etapa prací se soustředila na ověření tohoto předpokladu a stanovení rozsahu plochy, která má být celkově prozkoumána. 

Při hloubení výkopu pro elektrickou přípojku pro čp. 108 v Koželužské ulici byl získán menší soubor zlomků komorových a nádobkových kachlů s pravoúhlým ústím. Zlomky se nalézaly v zahradním drnu ve vzdálenosti asi 20 - 30 cm od původní opukové ohradní zdi.

V souvislosti s havárií parkánové hradby v roce 2008 vyvstala potřeba statické sondáže v blízkosti narušeného místa. Záchranný archeologický výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ.

Za čp. 97/I ve Štěpánkově ulici bylo zjištěno statické narušení parkánové hradby. V souvislosti s plánovaným statickým zajištěním zdi byla realizována statická sondáž, kterou provedlo regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ.

Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco přinesl zcela zásadní poznatky o pravěkém osídlení na katastru města Chrudimi. Plocha výzkumu se nalézala mezi dvěma známými archeologickými nalezišti. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina v roce 2009.

V souvislosti s rekonstrukcí Sloupu proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi byla vyprojektována i nová retenční nádrž. Vzhledem k tomu, že již v minulosti při opravách kašny byly objeveny archeologické situace z období vrcholného středověku. Konkrétně při stavbě kanálu z pískovcových kvádrů pro kašnu byla 1. 10. 1884 objevena 2 m hluboká jímka, ze které pocházejí nádoby z 15. století. 

V Hradební ulici v Chrudimi byly roku 1994 a 2006 provedeny dva rozsáhlé archeologické výzkumy, které přinesly důležité poznatky o vývoji zástavby v centru města od raného středověku do novověku. Zejména výzkum v roce 2006 ukázal na neobyčejné bohatství poznatků ukrytých pod povrchem dnešní ulice.

Zřícenina hradu Košumberka patří mezi z nejznámější památky v regionu a již od 20. let 20. století je archeologicky sledována. V souvislosti s plánovanou výstavbou toalet v hradním areálu proběhl v listopadu roku 2008 záchranný archeologický výzkum, který přinesl důležité poznatky o stavební podobě budovy tzv. písárny.

Dne 22.8.2008 byla zjištěna stavební aktivita na samém jihozápadním okraji intravilánu obce Bylany. Při prohlídce výkopů pro položení tlakové kanalizace byla zjištěna ve stěně startovací šachty pro protlak klasická sídlištní zásobní jáma s podebranými stěnami a zajištěn menší soubor pravěké keramiky datovatelné do období slezskoplatěnické kultury.

V srpnu roku 2008 byla zjištěna nehlášená stavební aktivita v městské památkové zóně. Po kontaktování investora byly práce pozastaveny a proběhl záchranný archeologický výzkum menšího rozsahu, který provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou GEO-CZ (geodetické a dokumentační práce). Vlastní terénní práce probíhaly od 19. srpna do 29. srpna 2008.

Východní a severovýchodní část Chrudimi patří k dlouhodobě známým archeologickým lokalitám. Na základě dřívějších zjištění a provedené povrchové prospekce bylo zřejmé, že plánovaný areál obchodního centra FAMILY CENTER se nalézá v území s archeologickými nálezy, datovatelnými do pravěkého a raně středověkého období.

Obec Podlažice se nalézá asi 1 km jižně od městečka Chrast u Chrudimě. Na jejím severním okraji u barokního kostela sv. Markéty se rozkládal zaniklý benediktýnský klášter, který se poprvé připomíná v roce 1159. Nejstarším známým opatem se stal Hugo, připomínaný roku 1160. Vlastní klášter musel být založen již dříve, patrně záhadným velmožem Vrbatou, kterému patrně patřil nedaleký Vrbatův Kostelec.

Kostel sv. Josefa se nalézá na východní straně chrudimské ostrožny v přímém sousedství vlastního opevněného jádra města. Vlastní kostel byl založen do prostoru druhého městského příkopu, který vznikl na počátku 15. století, což ovlivnilo jeho orientaci v ose S-J.

Kostel sv. Josefa se nalézá na východní straně chrudimské ostrožny v přímém sousedství vlastního opevněného jádra města. Vlastní kostel byl založen do prostoru druhého městského příkopu, který vznikl na počátku 15. století, což ovlivnilo poněkud neobvyklou podélnou orientaci kostela v ose S-J.

V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí inženýrských sítí ve Filištínské, Kollárově a Fortenské ulici v Chrudimi v roce 2007 byl proveden záchranný archeologický výzkum, který přinesl důležité poznatky o  vývoji osídlení od pravěku po současnost. O důležitosti lokality svědčí zejména bohaté nálezy uskutečněné při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě Státního okresního archívu.

Dne 24. srpna 2007 byl proveden drobný záchranný výzkum při havárii elektropřípojky pro čp. 64 a 65 v Břetislavově ulici v Chrudimi. Břetislavova ulice měla v raném a vrcholném středověku významné postavení, procházela tudy hlavní komunikace, kterou v pozdějším období uzavírala soustava tzv. Horní brány s přilehlou věží Hláskou.

Území obce Libišany je už na počátku 20. století místem s častými archeologickými nálezy. Od 80. let 20. století probíhají povrchové sběry na území obce, které prokázaly přítomnost mnoha archeologických kultur.

Na přelomu srpna a září loňského roku provedlo Regionální muzeum v Chrudimi v souvislosti s kompletní rekonstrukcí komunikace a inženýrských sítí záchranný archeologický průzkum v místě branského systému tzv. Dolní /též Čáslavské, Pražské/ brány. 

Popisovaná lokalita se nalézá na severním cípu intravilánu města Chrudimi. Prostor průmyslové zóny leží v přímém sousedství několika známých archeologických lokalit.

Popisovaná lokalita se nalézá na severním cípu intravilánu města Chrudimi. Prostor průmyslové zóny leží v přímém sousedství několika známých archeologických lokalit. Dne 13. dubna 2006 byla vyhloubena rýha pro elektropřípojku do průmyslové zóny. V úseku o délce 33 m východně od nově vybudované trafostanice byly zjištěny objekty zahloubené do sprašového podloží.

Dne 30. 8. 2005 byla zjištěna před domem čp. 145/I stavební aktivita spojená s výklizem značné kubatury zeminy. Dům se nachází zhruba naproti Pardubské fortny ve Filištínské ulici, tedy přímo v jádru vrcholně středověkého města. Okamžitě byl kontaktován stavebník a práce na lokalitě byly zastaveny. Vlastní záchranný archeologický výzkum probíhal od 15. září do 16. září 2005.

Rosice jsou pro archeology známou pravěkou a středověkou lokalitou. Po dohodě s investorem byl proveden na lokalitě záchranný archeologický výzkum menšího rozsahu, který měl přinést základní informace o osídlení této lokality.

Na jaře roku 2005 byl při terénních úpravách svahu pro parkoviště před bývalým hostincem, byl porušen hromadný hrob obsahující značné množství lidských pozůstatků.

Dne 18. září roku 2005 byl objeven při výkopu pro inženýrské sítě poměrně bohatě vybavený kostrový hrob, který byl patrně součástí zničeného pohřebiště