Dne 18. září roku 2005 byl objeven při výkopu pro inženýrské sítě poměrně bohatě vybavený kostrový hrob, který byl patrně součástí zničeného pohřebiště. Kostra spočívala v poloze natažené na zádech, hlavou k severu, končetiny byly patrně volně položeny vedle těla. Za hlavou byla zjištěna dřevěná deska a dlabaný stromový sarkofág, projevující se sytě černou barvou. Po antropologickém rozboru bylo zjištěno, že zde byla pohřbena žena ve věku asi 35 let s velmi obroušeným chrupem.
Na každém rameni se nalézala jedna bronzová spona. Při konzervaci předmětů byly nalezeny stopy textilních vláken, pravděpodobně ze lnu nebo z vlny. Spony obvykle spínaly šat, ale například na pohřebišti v Kutné Hoře-Karlově byl jimi spínán pohřební rubáš. Zemřelá měla na pravé paži bronzový sedlovitý náramek. Na levé paži byl dokumentován bronzový náramek, jehož přesnou analogii nalezneme na pohřebišti v Benátkách nad Jizerou. Za lebkou bylo nalezeno několik zlomků keramiky a mazanice, dva lidské obratle a polovina železného kroužku z opasku. Na nohách byly nalezeny dva bronzové nánožníky s pseudopečetítkovými konci a tělem zdobeným vybíjenými kroužky. Tato výzdoba má četné analogie na Čáslavsku a Kutnohorsku.
Mezi lidskými kostmi byla zjištěna i kost z dolní končetiny vepře, kterou lze v souvislosti s pohřebními zvyklostmi Keltů interpretovat jako pozůstatek pohřební hostiny při cestě na onen svět. Tento zvyk je typický zejména pro východočeskou oblast. Na základě rozboru bronzových šperků lze datovat tento pohřeb do 4. – 3. století př. n. l. Podle četnosti jednotlivých prvků hrobové výbavy můžeme konstatovat, že šlo o dámu ze střední společenské vrstvy, která měla své pevné místo v tehdejší komunitě. Jedná se o celorepublikový fenomén. Většinou se jedná o ženy v produktivním věku od 16 - 45 let, které jsou vybaveny náramky a nánožníky, opaskem a sponami. Někdy se hovoří o tzv. horizontu „bohatých žen“.
