Víra a umění jsou od nepaměti úzce propojené oblasti. Umění sloužilo především k vyjádření křesťanské víry, víra naopak podněcovala tvůrčí proces a určovala náplň uměleckého díla. Smyslové vnímání krásy představovalo pro středověkého člověka – i přes sporný postoj některých teologů k pozemské kráse a umění – možnost, či cestu, jak se přiblížit k Bohu. Prostřednictvím krásných předmětů, oltářních retáblů, soch i drahocenného liturgického vybavení byla v rámci bohoslužby projevována úcta k Bohu. Ve středověku se lidé prostřednictvím vizuálního umění také seznamovali s příběhy a osudy Ježíše Krista, Panny Marie, příbuzenstva Kristova, apoštolů, světic a světců – ti všichni zastávali funkci přímluvců a průvodců věřících po celý jejich život a zejména pak při Posledním soudu. A to bez ohledu na skutečnost, zda patřili ke straně pod jednou či podobojí.
Výstava návštěvníkům nabízí také trochu jiný pohled na středověkou kulturu – přibližuje tajemství vzniku maleb i soch a seznamuje s tvůrčími postupy ve středověké dílně. Prostřednictvím moderních průzkumových technologií je možné poznat dílenská specifika a technologie vzniku uměleckých děl. Pod povrch maleb nahlédneme pomocí průzkumu metodou infračervené reflektografie, k odhalení soch slouží metoda počítačové tomografie. Obě neinvazivní zobrazovací techniky ukáží restaurátorům to, co se skrývá pod povrchem malby či uvnitř sochy, a umožní zvolit vhodný postup restaurování. Získané poznatky spolu s doplňujícími průzkumy pomáhají vrátit památkám původní vzhled a autenticitu v nejvyšší možné míře. Dodnes proto můžeme obdivovat výtvory naplněné náboženskými symboly, teologickými sděleními, ale také hluboce působivou krásou.
