Zařazení sbírkových předmětů do podsbírky Archeologie nezřídka předchází archeologické výzkumy.

- území:
Převážná část sbírky pochází z Chrudimi a jejího blízkého okolí v užším slova smyslu, tj. území na západě a jihu vymezené Železnými horami, na východě sahající k Chrasti a na severu k Medlešicím.

- období:
Těžiště sbírky spočívá po novějších akvizicích v archeologických nálezech ze středověku. Z pravěkého období jsou významněji zastoupeny kultury popelnicových polí (kultura lužická a kultura slezskoplatěnická) a období laténské.

- předměty:
Jádro sbírky tvoří převážně pravěké nálezy, získané v 2. polovině 19. století a spojené s počátky muzea v roce 1865, tj. nálezy z chrudimského městského jádra a z lokality Kopistova cihelna v Úhřeticích. Mezi soubory 1. poloviny 20. století tvoří největší část nálezy ze slezskoplatěnického hradiště v obci Topol - výkopy 1932 a z Úhřetic (výzkum ARÚ AV ČR). Od 60. let 20. století byly do muzea předávány soubory z výzkumů v chrudimském městském jádru. Tento trend zesílil od 80. let (soubory Chrudim - Filištínská ulice čp. 37/I - 43/I, Chrudim - Komenského čp. 59/I). Do chrudimské sbírky byl předán soubor z výzkumu (prováděného ARÚ AV ČR Praha) keltského oppida v Hradišti u Českých Lhotic.